Aura Labuťi

Lana otevřela plechovku. Musela ji vnutít, aby se otevřela, protože neměla otevřenku dokola.

Záclony už byli zavřené, její chrupy: šumivé. Čerpala z jejího předšiho randa, která se konala před rokem, že je to líp mít mývala jako mazlíček, než zapomenout na hygienu, což bylo by moc lehký v jejího věku.

Zajedno, někdo zaklepal na dveře. Bylo ještě před hodinou. Nemohl to byt on. K štěstí byl to jenom důstojník s dalšími pokuty za nesprávný parkováni. Veškerý už měla tři z techto pokuty.